Barf strava pro štěně: jak zajistit dostatek vápníku?

Pokud chcete psa krmit syrovou stravou, je vhodné začít už v útlém věku. Zároveň je třeba dávat pozor, aby štěně mělo dostatečný přísun vápníku. V opačném případě hrozí zvířeti řada vážných zdravotních problémů.

Barfování štěněte přichází ke slovu už při přechodu na pevnou stravu. To se děje po jeho odstavení od mateřského mléka, zpravidla od 4. týdne života. Štěňata mají výhodu v tom, že si na syrovou stravou rychle zvyknou; u starších psů je přechod na barf obtížnější a může trvat až 14 dní.

Vápník – problémový element psí stravy

Ať už krmíte štěně barfem nebo průmyslově zpracovanými granulemi, potrava musí vždy obsahovat látky, které jsou schopné zajistit dostatek stavebních sloučenin a energie pro správný vývoj.

Kvalita stravy v prvních 6 měsících života určuje, jak bude pes prospívat po zbytek života. Vhodným složením krmné směsi ochráníte zvíře před řadou bolestivých zdravotních problémů (viz dále).

Zásadní je dostatečné množství vápníku (kalcia) v potravě a také jeho poměr ku fosforu. Vápník je mj. základním stavebním kamenem kostí a zubů a uplatňuje se také v metabolismu.

U štěňat středních a malých plemen (do 25 kg v dospělosti) by poměr vápníku a fosforu neměl přesáhnout hodnotu 1,5 ku 1. Štěňatům velkých a obřích ras, která kvůli rychlému růstu potřebují vápníku ještě více, upravte stravu tak, aby poměr kalcia a fosforu činil 1,8:1 až 2,1:1.

Proč je to tak důležité? Zatímco vstřebávání vápníku organismus psa přísně řídí a přijímá jej po relativně malých částech, u fosforu žádná podobná regulace není. Pokud je ve stravě fosforu příliš mnoho, tělo štěněte jej vstřebá přednostně a přijaté kalcium vyloučí. Vzniklý nedostatek vápníku je příčinou zdravotních problémů, jako je:

  • dysplazie kyčelních kloubů (poškození kloubních hlavic),
  • panostitida (bolestivý zánět obalů dlouhých kostí),
  • sekundární hyperparatyreóza (nadměrné vyměšování parathormonu a postižení ledvin, kostí a trávicí soustavy).

Tyto problémy trápí hlavně štěňata rychle rostoucích plemen, u kterých se rychle projeví i malý nedostatek vápníku.

Jak spočítat množství vápníku v syrové stravě

Z předchozích řádků vyplývá důležitost zajištění dostatečného množství vápníku (a nižšího příjmu fosforu). Problémem je, že maso a vnitřnosti obsahují až 17krát více fosforu než kalcia.

Zdroj bílkoviny

Množství vápníku (na 100 g)

Množství fosforu (na 100 g)

syrové hovězí maso

12 mg

190 mg

syrové kuřecí maso

12 mg

200 mg

syrové tresčí maso

5 mg

239 mg

vejce

187 mg

800 mg

syrové hovězí kosti

14 g

10 g

Štěňata velkých plemen potřebují při růstu cca 250 až 300 mg (0,25 až 0,3 g) vápníku na 1 kg tělesné hmotnosti denně – a při přezubování dokonce okolo 460 mg kalcia na 1 kg hmotnosti.

Pokud se budeme řídit tabulkou výše, mělo by 5kg štěně velkého plemene (např. německého ovčáka) během přezubování denně přijmout asi 2,3 g kalcia. Pokud bychom jej krmili výhradně svalovinou, muselo by konzumovat každý den neuvěřitelných 19 kg hovězího masa.

V barfovací praxi jsou proto zdrojem většiny vápníku zajišťují syrové kosti. V kontextu předchozího příkladu potřebné množství vápníku (zdánlivě) pokryje cca 17 g hovězích kostí. I při zkrmování kostmi ovšem pes zkonzumuje nadbytek fosforu. U rychle rostoucího štěněte by poměr vápníku k fosforu měl být  2,1:1, v hovězích kostech je ovšem jen 1,4:1.

Krmení syrovou stravou živočišného původu navíc ztěžují další faktory: 

  1. Trávicí soustava psa nikdy nevstřebá 100 % všech živin. U kostí je vstřebatelnost vápníku relativně nízká, takže zmíněné štěně o váze 5 kg by muselo denně sníst 100 g syrových kostí.
  2. Syrová živočišná strava by u rychle rostoucích štěňat měla tvořit nejvýše čtvrtinu celkové krmné dávky. Zbytek potravy připadá na kvalitní zdroje sacharidů a tuků.

Snadno si tak spočítáte, že i při dostatečném příjmu vápníku v barfu bude množství zkonzumovaného fosforu příliš vysoké. Problémem je i zajištění dostatečného příjmu vitamínů. V průmyslově zpracovaném mase se nevyskytují a ze zeleniny jich trávicí soustava psa vstřebá jen zlomek.

Vápník, vitamíny a další potřebné látky ve stravě svého štěněte byste měli doplnit vhodnými potravinovými doplňky.

Canina Barfer’s Best Junior

Doplněk Canina Barfer’s Best Junior podporuje zdravý růst u štěňat a mladých psů krmených barfem. Nabízí:

  • přírodní glykosaminoglykany, které jsou důležité pro správný vývoj chrupavek, vazů a šlach,
  • vitamín D3 podporující vstřebávání vápníku do kostí,
  • uhličitan a citran vápenatý – kvalitní zdroj vápníku (vysoká míra vstřebatelnosti).

Doporučená denní dávka se řídí následující tabulkou:

Tělesná hmotnost v dospělosti 

5 - 20 kg

nad 20 kg

Aktuální věk v měsících

1 - 5

6 - 15

1 - 5

6 - 15

Čajová lžička (cca 6 g přípravku)

2 

1

3

2


Canina Barfer’s Best Junior je určena zvířatům do 15 měsíců věku, poté přejděte na Canina Barfer’s Best (viz níže). Nepřekračujte doporučené denní dávkování.

Canina Barfer's Oil

Canina Barfer's Oil, za studena lisovaný olej, slouží jako zdroj esenciálních mastných kyselin, vitamínů a minerálů. Je vhodným doplňkem syrové stravy, ve které nechybí dostatek vápníku.

Doporučená denní dávka: 1 čajová lžička na 10 kg tělesné hmotnosti (odpovídá množství 5 ml).

Canina Směs mořských olejů Premium

Směs mořských olejů Premium je vhodná pro psy, kteří mají dostatek vápníku, ale ve své stravě postrádají dostatečné množství vitamínů a minerálů.

Produkt obsahuje vitamíny A a D3 (podpora přirozeného vývoje kostí a kožního metabolismu), vitamín E (napomáhá s regenerací buněk) a arganový olej (přispívá k vyvážené látkové výměně).

Doporučená denní dávka je 5 ml na 10 kg tělesné hmotnosti psa. Směs podávejte smíchanou se syrovou stravou. 

Maximální denní dávka je 15 ml – nepřekračujte ji. Přípravek chraňte před světlem a uchovávejte při pokojové teplotě. Po otevření jej skladujte v chladničce a spotřebujte do 12 týdnů.